Jarmila Glazarová /1901-1977/

Narodila se na Malé Skále u Turnova. Její dílo zpřítomňuje ve velmi těžké a chmurné době ideály života, který je založen, na mravní čistotě a lásce. První knížku Roky v kruhu psala po smrti manžela, lékaře, obklopena přírodou a dobrými lidmi. Druhá próza Vlčí jáma zobrazuje styk mladého člověka s lakotou a tyranstvím, líčí ubohost maloměšťáctví. Advent je balada o tragice mateřské lásky s hlubokým sociálním podtextem. Vypráví příběh jediné noci, v níž valašská žena Františka při hledání ztraceného syna, nemanželského dítěte, které nepoznalo otce, pochopí, že se léta obětování svého syna postupně ztrácela a jeho život obklopila nenávistí tvrdých, stárnoucích lidí. O životě beskydských žen pojednává Chudá pradlena. Po válce zachytila život hrdinského města v knize Leningrad.