Počátky realismu v české literatuře

Z obecně společenského hlediska se mezi 30. a 40. léty 19. století zdánlivě nic nezměnilo. Zaostalý politický systém trvá i nadále, ale přesto se celá česká společnost v té době upevňuje. Rozvíjí se průmyslové podnikání, spoje a doprava a první lokomotiva, která v roce 1845 vjíždí prolomenými hradbami do Prahy, je nejen symbolem, ale i velmi hmatatelnou realitou.

V české literatuře však, pokud jde o poezii a prózu, takový okamžik ještě nenadešel. Avšak literární kritika ve 40. letech požadavek realismu již signalizovala. Realističtí autoři se snažili popisovat život takový, jaký je. Popisují člověka v jeho vývoji. Revoluční rok 1848 ukázal, kolik spisovatelů ve 40. letech žilo politickými problémy.

Dílo Havlíčkovo a Němcové nám tak dobře charakterizují politickou aktivitu české společnosti. Další historické události a hlavně porážka revoluce 1848 ukázaly, jak tato politická aktivita měla v české společnosti zatím jen slabé základy. Příčiny této porážky a nesplnění ideálů "jara národů" leží mimo literaturu a bylo by přeceňováním literatury chtít je v jejím rámci vysvětlovat

Skutečností ovšem je, že literatura byla porážkou revoluce těžce postižena a že dochází k hlubokému přeryvu v dosavadním literárním vývoji. Ten však nenásleduje těsně po porážce, ale spíš v polovině 50. let 19. století

Realismus v evropských literaturách

Charles Dickens /1812-1870/

Dílo: David Copperfield, Malá Dorritka, Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu

Honoré de Balzac /1799-1850/

Dílo: Otec Goriot, Ztracená iluze, Lesk a bída kurtizán

Gustave Flaubert /1821-1880/

Dílo: Paní Bowaryová

Guy de Maupassant /1850-1893/

Dílo: Miláček

Émile Zola /1840-1902/

Zakladatel nového směru (realismus v krajnosti)- naturalismu. Člověk je omezen na biologickou podstatu.

Dílo: Zabiják, Germinal, Břicho Paříže, Nana