První světová válka a VŘSR v české literatuře
Odraz války ve světové literatuře, charakteristika doby, ohlas VŘSR
První světová válka znamenala katastrofický zlom ve vývoji kapitalismu i dosavadních politických programů buržoazních stran. Zklamala také oficiální česká politika, která zůstala loajální k Vídni. Teprve v průběhu války, která od základu zpřevracela celou Evropu, teprve po svržení carského režimu v Rusku a zejména po VŘSR se začala zřetelněji rýsovat cesta k vyřešení národních a sociálních problémů, živelný odpor proti válce a proti habsburské monarchii se měnil v naději na státní nezávislost. Po porážce Německa a Rakouska-Uherska dochází 28.října 1918 k vyhlášení samostatného československého státu. Samostatný stát byl nesporně pokrokem proti předcházejícímu stavu a nadto vládla revoluční atmosféra a zejména ohlas Velké říjnové socialistické revoluce.
Ohlas první světové války v české literatuře
Jaroslav Hašek /1883-1923/
Český prozaik a novinář. Vystudoval obchodní akademii, pak pracoval jako bankovní úředník. Záhy dal přednost bohémskému životu. V době první světové války byl v Rusku a později se dostal do čs. legií, odkud brzy odečel do Rudé armády /komisař/. Prodělal v Rusku celou občanskou válku.
Haškovy prózy - vystupuje v nich lidový chytrák, který svými vlastnostmi a reakcemi připomíná některé hrdiny pohádek a pověstí. Sklon k ironickému a satirickému pointování sociálně kritických prostředků se u Haška stupňoval po roce 1904, kdy se stal radikálním revolucionářem - anarchistou. Hašek napsal řadu humoresek, které nemají na první pohled jinou ctižádost než pobavit čtenáře, např. Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy a jiné humoresky atd.
Jakmile se Hašek koncem roku 1920 vrátil do vlasti, zapadl do starého prostředí a znovu si zvolil životní styl bohéma. Napsal Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tento čtyřdílný román zůstal nedokončen.
Švejk byl původní vylíčen jako usměvavý prosťáček, který svou prostoduchostí způsobuje zmatek v rakouské armádě. Jeho nejsilnějším rysem byla groteskní nevědomost a neschopnost porozumět zásadám vojenské podřízenosti a zvláštnostem vojenské logiky.
Fráňa Šrámek /1877-1952/
Básník, prozaik, dramatik a publicista. Narodil se v Sobotce, stěhoval se s rodiči po různých místech v Čechách, z nichž nejmilejší mu zůstal rodný kraj a Písek. Začal studovat práva, ale po návratu z vojny se plně věnoval literatuře. Ve svých pracích vyjadřoval antimilitaristické názory.
Dílo: Života bído, přec tě mám rád /motivy lidské bídy a ztroskotání/, Modrý a rudý /vztah k válce/, Splav /vitalismus, reakce na válečné hrůzy/. Próza: Stříbrný vítr, Tělo. Drama: Měsíc nad řekou.
Šrámkovo dílo při všem bohatství žánrů je soustředěno v jediné oblasti života - v jeho smyslové a citové stránce. Ve sbírce Modrý a rudý /1906/, jejíž, podtitul zní "verše o vojáčcích", se pak hlásila už přímo k revoltě. Tyto písně byly tendenčním hlasem odporu k vojenskému drilu a k válce, jak ta cítil "modrý rezervista" a "rudý anarchista". V díle Splav Šrámek oslavuje louky, lesy, vyjadřuje opojení životem a přírodou. Vidí i lidské problémy jako součást nejprostšího lidského dění. Ve Splavu dosud neutichla ani Šrámkova nota protiválečnáo Verše vyjadřují básníkovu reakci na válku.