Jiří Wolker /1900-1924/
Český básník a jeden z nejnadanějších představitelů naší proletářské poezie. Narodil se v Prostějově. Po absolvování gymnázia studoval práva v Praze. Během této doby navázal kontakty se Zdeňkem Nejedlým, V. Nezvalem, K. Bieblem, sblížil se také s Literární skupinou brněnskou, která vydávala časopis Kost, později se skupinou Devětsil / skupina revolučně orientovaných umělců, kteří odmítají staré měšťácké umění a chtějí vytvořit umění nové svým obsahem i formou/. Během studia onemocněl tuberkulózou a zemřel velmi mladý v roce 1924. Za svého života vydal tři knihy: básnickou sbírku Kost do domu, sbírku Těžká hodina a prózu Tři hry.
Host do domu /1921/ Úvodní básně reagují na novou situaci, v níž se ocitl, když odešel z láskyplného domova do cizího prostředí poválečné Prahy, Sbírka obsahuje básně s náměty přírodními i milostnými /chlapecké pojetí života/, vyjadřující pokoru, touhu po přátelství a oslavující všední věci. Autor se ve sbírce bratří s neživými věcmi, a proto personifikuje /Kamna, Pokora, Poštovní schránka, Zamilovaný/. Spolu s touto, sbírkou byl v témže roce vydán Svatý Kopeček. Tuto samostatnou báseň pojmenoval Jiří Wolker podle sv. Kopečku u Olomouce, kam jezdil k babičce na prázdniny. Vzpomíná zde na celý kraj a na babičku. Konstatuje, že už zná problémy života a že nezůstává u bezproblémových představ dětství. Vedle obrazu idyly uvádí i myšlenky, prozrazující začínajícího revolucionáře
Těžká hodina /1922/ je sbírkou uvědomělé sociální poezie /Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu. Balada o očích topičových, Moře, Balada o ženě, Bohu a muži/. Autor si uvědomuje protiklady světa a vyjadřuje víru, že budou odstraněny. Uplatňuje zde nenávist jako bojovou vlastnost a tvrdí, že lepšího světa lze dosáhnout bojem. Nepřestává toužit po lepším životě a světě. Hlavním prvkem sbírky je kolektivismus a optimismus.
Napsal také řadu pohádek a povídek. Pohádky jsou položeny do přítomnosti a všedního života /O kominíkovi, O milionáři který ukradl slunce/.