Jan Hus a jeho dílo
Jan Hus se narodil asi roku 1371 v jihočeském Husinci. Studoval na univerzitě v Praze, kde dosáhl v roku 1396 hodnosti mistra. Zaujalo ho učení Jana Viklefa, jehož traktáty si roku 1398 opisoval. Roku 1400 se dal vysvětit na kněze a brzy potom zahájil svou kazatelskou činnost, ale pečlivě se věnoval svým povinnostem na fakultě svobodných umění a pokračoval i ve vlastním studiu teologie. Roku 1402 se stal kazatelem v Betlémské kapli. Až do roku 1408 zachovával Husovi přízeň pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka. Roku 1409 se Hus zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského a stal se rektorem univerzity. Hus vystoupil na obranu Viklefova učení, jehož spisy byly roku 1410 z příkazu arcibiskupa spáleny. Roku 1412 Hus vystoupil proti prodeji odpustků. U papežského soudu byla proti Husovi vynesena těžká klatba. Hus se sice odvolal proti rozsudku, ale byl donucen odejít z Prahy. V jižních Čechách vyvinul horlivou kazatelskou činnost mezi lidem a vytvořil svá vrcholná díla. Z jižních Čech se uchýlil na hrad Krakovec. Roku 1414 se na naléhání Zikmunda Lucemburského vydal na jednání církevního koncilu do Kostnice, kde byl jako kacíř 6. července 1415 upálen.
Husova činnost se obracela jednak k německému fóru tehdy obvyklou latinou, jednak k lidovému publiku, pro něž kázal a psal Česky. Stěžejní latinské dílo De ecclesia /O církvi/ ukazuje, že také Husovy učenecké spisy nepostrádaly neohrožené bojovnosti. V tomto spisu autor napadl soudobou církevní organizaci poukazem na to, že ne papež, ale Kristus je hlavou církve. Z toho Hus vyvozuje, ze papež i všechna hierarchie, pokud nežije podle bible, nepatří k pravé církvi, a nadto dokazuje, že pravý křesťan nemusí taková duchovní „vůdce“ poslouchat. Horlí proti slepé poslušnosti, proti neomylnosti papeže a jeho prelátů.
Z Českých spisů Jana Husa to byly Knížky o svatokupectví, které reagovaly na prodej papežových odpustků ostrým odsouzením tohoto jevu. Své názory na vztah mezi církví a životem Hus vyložil ve spise O šesti bludiech. Ve vyhnanství vzniklo Husovo patrně nejčtenější dílo, Postila, soubor lidově zaměřených traktátů.
Hus si všímal také praktického života a nezapomínal ani na ženy. Napsal pro ne vzdělavatelský spis Dcerka, v němž se projevil jako laskavý rádce a vychovatel, výborný pozorovatel a psycholog. Vzdělavatelné zaměření má také Výklad Viery, Desatera a Páteře, jenž je náhradou za mluvené slovo pro ty, kteří se nemohli účastnit přímo Husových kázání. Autor do tohoto díla 3hrnul své starší myšlenky. Životním krédem, které Hus vyslovil v dopise z Kostnice, byla láska mezi lidmi, svoboda a pravda.