Alois Jirásek /1851-1930/
Narodil se roku 1851 v Hronově. Už jako mladý poznával bídu pohorských tkalců, ubíjených počínající tovární konkurencí. Studovat začal na německém gymnáziu v Broumově, vyšší gymnázium, české, vystudoval v Hradci Královéo Po maturitě odešel, do Prahy na univerzitu. Po univerzitních studiích odešel do Litomyšle a tam působil jako středoškolský učitel celkem 14 lét. Koncem 80.let 19.století se vrátil do Prahy, po níž nepřestal nikdy toužit, do středu uměleckého a vůbec kulturního života. Z Prahy i Hronova vyjížděl na kratší i delší ceaty, aby shlédl dějiště některého historického příběhu. Tak poznal i Slovensko, kde shledával stopy dávných husitských bojovníků.
Základní idea Jiráskova díla je táž jako u díla Františka Palackého; co hlásal Palacký jako vědec, hlásal Jirásek jako slovesný umělec: Smysl našich dějin tkví v myšlence demokracie; kde se tato myšlenka uplatnila, tam dosáhl náš národ svého rozmachu, kde byla utlačena, tam klesal hlouběji. Nositelem této myšlenky a bojovníkem za ni byl vždy prostý lid.
Umělecké stavba Jiráskových románů: Málokdy bývá jejich hrdinou postava jedna, jak je tomu u románu romantického, zpravidla je zde hrdinou veškerý lid, vykreslený v řadě postav.
Jirásek byl těsně spjat se svým rodným krajem, vycházel z jeho tradic. První jeho knihou jsou obrázky ze života chudých tkalců v Orlických horách. Vydal je pod názvem Povídky z hor.
Doba husitská
Mezi proudy
/Dvojí dvůr, Syn Ohnivcův, Do tří hlasů/ - Jirásek v něm vylíčil vznik reformního, hnutí českého za vlády krále Václava IV. Román končí vydáním Dekretu kutnohorského.
Proti všem
Tématem románu je výbuch husitské revoluce: vznik a stavba Tábora, marné vyjednávání pražanů se Zikmundem, Zikmundovo tažení do Čech a úsilí zmocnit se Prahy, Žižkova výprava a Tábora na pomoc ohrožené Praze a jeho slavné vítězství na Vítkově.
Bratrstvo
Zde Jirásek zachytil konec husitství, období polipanské. Dochází k likvidování husitů a vytvářejí se sbory bratříků, které však naráží na odpor Matyáše Korvína.
Husitský král
Zachycuje dobu Jiřího z Poděbrad a vyzdvihuje tohoto, krále jako skutečnou osobnost a jeho kladné stránky. K těmto husitským románům se pojí i dramatická trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.
Doba pobělohorská
Skály
Román vypráví o selské vzpouře na Čáslavsku, kterou vedl Matěj Ulický.
Psonlavci
Povstání Chodů proti Lamingenovi, poprava Jana Sladkého-Koziny.
Temno
Název se stal přímo označením této doby. Je to obraz nejhlubšího, ponížení českého lidu; germanizace a s ní spojený úpadek české kultury, stát dovoluje a uznává jen jedno náboženství, římsko-katolické a jinověrci jsou krutě pronásledováni a trestáni.
Skaláci
Vylíčil zde poslední velkou selskou vzpouru 1775 na Náchodsku.
Doba národního obrození
F.L. Věk
PětidíIný román. Dobrušský kupec Věk /vlastním jménem Hek/ je jedním z těch, kteří doufají v lepší budoucnost českého národa a jazyka. Seznamujeme se s postavami tehdejších českých spisovatelů i jejich svízelnou, ale i radostnou prací za špatných podmínek.
U nás
Vypravuje o prostých lidech, jak žili ve 20.-50.letech 19.století v městečku Padolí pod Orlickými horami. V této románové kronice zvěčnil Jirásek ušlechtilou postavu P. Josefa Havlovického, padolského faráře /vlastním jménem Regnera/, který chtěl vést své svěřence k pokroku.
Drobné práce
Poklad, Na dvoře vévodském, Sousedé, Slavný den, Konec a počátek, Filozofská historie /Litomyšl roku 1848/, Z mých pamětí /odchod z Litomyšle da Prahy/.
Dramata z vesnického prostředí: Vojnarka, Otec, Lucerna.
Pro mládež: Staré pověsti české, Z Čech až na konec světa.