Vítězslav Nezval /1900-1958/

Narodil se v Biskoupkách u Třebíče. Pocházel z učitelské rodiny. Měl literární i hudební nadání. Studoval na gymnáziu a potom na filozofické fakultě v Brně, kde se spřátelil s mnoha mladými umělci. Účastnil se kulturního a politického dění. Podílel se na aktivitě Devětsilu a později na činnosti surrealistické skupiny. Vystupoval na obranu republiky proti fašismu. Získal titul národního umělce. Na počátku 20.let se Nezval sblížil s umělci Devětsilu a stal se vůdčí osobností tohoto sdružení. První stupeň jeho tvorby tvoří vzpomínky na domov /náladové verše/. Psal i prózu, divadelní hry a překládal. Literárním svědectvím jeho života a celé avantgardní generace jsou jeho nedokončené paměti Z mého života.

Jeho počáteční období spadá do poetismu. Hlavním uměleckým výrazovým prostředkem byla fantazie. Plně se věnuje formě svých básni /hra se slovy/. Období třetí - surrealismus, přechází přes něj k realistickému verši. Most - prvotina, jde vzpomíná na svůj kraj, domov, dětství /náladové verše/.

Období poetismu

Pantomima, Podivuhodný kouzelník, Akrobat - využívá hru se slovy.

Abeceda - určité písmeno v něm vyvolává určitou představu.

Edison - báseň opěvující lidskou práci.

Zpáteční lístek - sbírka básní se společnou tematikou, jsou zde politické, časové básně, pamflety.

Vyzvání na cestu - báseň, projevuje se zde Nezvalova láska k SSSR.

Sbohem a šáteček - vznikla z cesty po západní a střední Evropě. Jsou zde citové, básně, pocity cestovatele, milostné zážitky. Titulní básní je stejnojmenná Sbohem a šáteček.

Období surrealismu

Žena v množném čísle

V roce 1933 začíná psát hluboce promyšlené básně.

Historický obraz - 12 baladických básní, vyjadřujících tragédii roku 1933. Po roce 1945 vydává tuto sbírku opět a přidává k ní další dvě díla.