Vítězslav Nezval /1900-1958/

Hlavní představitel a mluvčí poválečné generace. Byl básníkem, jemuž se myšlenka už při zrodu změnila ve verš. Nezval byl u nás hlavním představitelem surrealismu. Přitom se tento básník nikdy nezpronevěřil svému třídnímu přesvědčení a skutečnost života vnímal v její dialektické podstatě. V době okupace vyjádřil nejen obecnou úzkost, avšak i víru ve vítězství, které oslavil verši přiřazenými k Historickému obrazu. Po osvobození zazpíval zpěv touhy po míru /Zpěv míru/ a vyjádřil svou lásku k rodné zemi /Z domoviny/. Ani jako dramatik neopomněl v atomovém věku burcovat svědomí lidí a varoval je před nebezpečím světové katastrofy /Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou/. Jeho dílo bylo a je mocnou zbraní v zápasu o nového člověka a nové lidské štěstí.