Karel Čapek /1890-1938/
Nejznámější a nejpřekládánější z našich autorů, oblíbený především na anglickém kontinentě. Jeho přístup je obecně lidský, hodnotil situaci podlá toho, že mu vždycky šlo o člověka, přestože nebyl nikde organizován. Vystudoval filozofickou fakultu, zájem projevoval především o filozofii praktického života /pragmatismus/. V rodině vyrůstal i starší bratr Josef /malíř a spisovatel pro děti/.
Karel čapek se narodil v Malých Svatoňovicích. Jeho otec byl lékařem /léčil především chudé, zdarma, rodina nežila v přepychu/. Studoval v zahraničí, v Praze žil až do konce života /48 let/. Do literatury vstoupil spolu s bratrem Josefem, nejprve tvořili společně /kolem roku 1918/. Psali sborníky povídek: Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny. Karel Čapek začíná psát i sám, např. kniha povídek Trapné povídky. Ve 20. letech Karel píše sám, Josef se věnuje malířství.
První Čapkovou divadelní hrou byl Loupežník /hlavní role Mimi je věnována budoucí manželce Olze Scheinpfglugové/; je to hra o chudých lidech. Ve 20.letech se v literatuře objevuje utopistické drama. Čapek zobrazuje rozvoj techniky v dramatu RUR Rozumovi univerzální roboti/. Je to hra o robotech, kteří mají lidem pomáhat. Roboti jsou vlastně lidé, kteří postrádá jí cit. Nakonec se obrátí proti lidem a chtějí je vyvraždit. Nechají naživu pouze svého vynálezce a chtějí, aby jim prozradil tajemství výroby. Tehdy roboti převezmou od lidí cit. Čapek psal hru jako varování lidstva před přemírou techniky. Slovo robot vytvořil Josef Čapek, nyní je mezinárodně používáno. Další hra Ze života hmyzu je alegorické drama, v němž na životě hmyzu jsou ukázány lidské vlastnosti. Hra Věc Makropulos vypravuje o známé zpěvačce, jež prý skutečně žila a která požila lektvar a žila 500 let. Nakonec říká: "Raději žít kratší, ale plný život." Hru Adam Stvořitel vytvořil Karel Čapek společně, s Josefem Čapkem.
Čapkovy utopické prózy:
Továrna na absolutno, Krakatit - vynález, který měl být využit pro dobro lidstva, byl zneužit pro výrobu atomových zbraní.
Z konce 20.let pocházejí Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. Jsou to příběhy často detektivní, zachycující život prostých lidi.
Ve 30.letech vytvořil Karel Čapek volnou trilogii. První díl Hordubal je zasazen do prostředí Podkarpatské Rusi, hlavní postavou je Hordubal. Čapek si na závěr klade otázku, zda je pravda poznatelná. Děj: Hordubal odchází za prací do ciziny, manželka zůstává s dítětem doma. Při návratu je Hordubal zavražděn. Druhý díl trilogie /volná trilogie - děj ani hlavní postava nejsou stejné/ je Povětroň. Hlavní hrdina jo letec, který havaruje, a nikdo o něm nic neví. Autor opět hledá, zda je pravda poznatelná; každá postava okolo nemocného vnáší do situace kus svého poznání. Třetí díl trilogie se jmenuje Obyčejný život. Celá trilogie někdy bývá označována jako "noetická". Každý vnáší do poznání svou pravdu.
Významná je Čapkova tvorba ve 2. polovině 30.let, kdy upozorňuje na nebezpečí války. Čapek se tu projevuje jako novinář, prozaik i dramatik.
Válka s mloky - utopistický román. Mloci jsou živí, ale je to obdoba robotů. Lidé je hýčkali, až přišel den kdy mloci přerostli člověka.
Bílá nemoc - drama z roku 1937. Hlavní postava je dr. Galén, který má lék proti bílé nemoci. Léčí chudé zdarma, pak onemocní i bohatí, mezi nimi i Maršál, který chce začít válku. Galén ho chce léčit pod podmínkou, že nebude válčit. Nakonec válka vypukne. Galén jde přesvědčit Maršála, ať ji zastaví, ale je venku davem ušlapán.
Matka - drama z roku 1938, jímž vrcholí Čapkovo dílo. Matka nechce nejmladšího syna pustit do války, protože má už jen jeho. Drama končí tím, že ho pouští, protože pochopí situaci.
Čapek byl navržen na Nobelovu cenu, ale nakonec ji nedostal.