Josef Kajetán Tyl /1808-1856/
Narodil se v Kutné Hoře. Studoval v Praze na gymnáziu, kde ho příklad profesora a dramatika V.K. Klicpery získal pro divadlo na celý život. Tyl studia nedokončil, hrál v kočovné společnosti, byl úředníkem, později se živil jako novinář, literát a dramatik. V revolučním roce 1848 byl poslancem říšského sněmu. Později se vrací opět ke kočovné společnosti, ale vyčerpán životními útrapami umírá. Tyl svou uměleckou činnost začal verši, ale brzy se přeorientoval na prózu a drama. Největší význam má jeho tvorba dramatická.
Próza: Statný Baneda /historická povídka/, Rozina Ruthardova /povídka , která má národně výchovnou tendenci/, Dekret kutnohorský /obhajoba českých národních a demokratických práv/, Braniboři v Čechách /ukazuje sociální útisk lidových vrstev/, Ze života chudých, /odhaluje bídu dělnictva/, Láska básníkova, Vlast a matka, Poslední Čech, Rozervanec /polemizuje s romantickými osudy, kritizuje Máchu/.
Dramata: ze současného života je podán dramatický obraz ve hrách: Pražský flamendr, Paličova dcera, Bankrotář a Chudý kejklíř - pozornost autora je obrácena k sociálním problémům. Fidlovačka je první dochovaná hra. Hudbu k ní složil F. Škroup. Jedna z jeho písní, Kde domov můj, se stala národní hymnou. Paní Marjánka, matka pluku je pokusem a zobrazení venkovské společnosti. Tyl zde vyjádřil své demokratické názory.
Dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění, Lesní panna.
Hry historického charakteru: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny, Žižka z Trocnova, Měšťané a studenti.