Staroslověnské období
Základy ke slovesné kultuře našich předků byly položeny ve 2.pol. 9.století na Velká Moravě. Konstantin a Metoděj vytvořili první slovanské písmo - hlaholici za použití řecké abecedy a některých písem orientálních. Do slovanského jazyka přeložili i některé části bible a základní texty potřebné k bohoslužbě /modlitby, písně, mešní knihy/. Do písemnictví zavedli slovanskou řeč - staroslověnštinu. Přímou prací Konstantina a Metoděje i jejich žáků vzniklo mnoho děl: texty právní povahy /Zákon sudnyj ljudem, Nomokanon/, vzdělavatelská četba /Paterik - vyprávění o mniších, a poustevnících/, písňové kánony, oslavná kázání atd. Díly velkých uměleckých hodnot jsou: Proglas, Život Konstantinův a život Metodějův.
Proglas je předmluva k překladu evangelia složená snad samým Konstantinem. Opěvuje překlad Písma do slovanského jazyka. Vyjadřuje právo na zpřístupnění nejvyšších kulturních statků. Z prozaických děl patří k nejcennějším Život Konstantinův a život Metodějův. Díla jsou pojata jako obrana slovanská bohoslužby. Byla napsána po smrti obou bratří nejspíše jejich žáky. Život Konstantinův se zaměřuje na filozofickou problematiku, Život Metodějův na vyprávění událostí z Metodějova života. Díla patří k nejlepším lit. památkám raného středověku. Rozvoj staroslověnská vzdělanosti nebyl úplně zastaven ani vyhnáním Metodějových žáků a po zániku Velké Moravy /907/.
Velkomoravskou tradici rozvíjel český stát. Dokladem vyrovnávání mezi východní a západní kulturní orientací jsou tzv. Kyjevské listy /zlomek překladu mešních formulářů/. Je to jediný rukopis dochovaný z doby Velké Moravy v původní podobě. Staroslověnská tvorba srozumitelná lidu pomáhala zformovat inteligenci blízkou lidu - to vytvářelo předpoklady pro vznik celonárodní literatury. V 10.století se v Čechách rozvíjí velkomoravská tradice. Vznikají staroslověnské legendy Život sv. Ludmily, Život sv. Václava, Kánon o sv. Václavu.