Ivan Olbracht /1882-1952/
Vlastním jménem Kamil Zeman. Byl synem spisovatele Antala Staška /advokáta, politika/. Vystudoval gymnázium ve Dvoře; Králové, poté nedokončil studia práv a historie a věnoval se novinářství. Sedm let pracoval ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Pak přešel do redakce Práva lidu a Rudého práva /1921/.
V roce 1929 byl vyloučen z KSČ, ale s komunistickým přesvědčením se nerozchází. Na sklonku okupace se účastní na Třeboňsku ilegálního odboje. Po osvobození zastává mnoho stranických a úředních funkcí.
Jeho tvorbu lze rozdělit do tří období
| Problematika postaveni jednotlivce v buržoazní společnosti | ||
|---|---|---|
| Dílo | : | O zlých samotářích, Žalář nejtemnější, Podivné přátelství herce Jesenia |
| Období uměleckého odmlčení; Olbracht se věnuje více práci novinářské /kolem roku 1920/ | ||
| Dílo | : | Obrazy ze soudobého Ruska /1920-21/, Anna proletářka /1928, myšlenkový vývoj ženy, která dospívá v myšlenkách k socialismu/, Zamřížované zrcadlo /1930/ |
| Olbracht se dívá očima zkušeného politika a novináře na životní podmínky kraje | ||
| Dílo | : | Země beze jména /1932/, Hory a staletí /1935/, Nikola Šuhaj loupežník /1933, autor zachytil vznik živé legendy/. Golet v údolí /1937/ |
Olbracht se zabýval také adaptací cizích literárních látek: / Ze starých letopisů, Biblické příběhy, O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách, Dobyvatel /. Tyto práce byly určeny dětskému čtenáři.