Karel Havlíček Borovský

Narodil se v roce 1821 v Borové u Havlíčkova Brodu. V mládí se domníval, že by mohl prospět národnímu hnutí jako kněz. Ze semináře však roku 1841 odešel a přijal místo vychovatele ve šlechtické rodině v Moskvě. Jeho pobyt v Rusku trval od roku 1843 do roku 1844. Po návratu domů na sebe upozornil recenzi Tylovy povídky Poslední Čech. Z moskevského pobytu vytěžil Havlíček Obrazy z Rus. V Moskvě napsal také většinu svých epigramů, které ostře útočily na církev, mocnáře, byrokracii. V roce 1846 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela, po revoluci založil vlastní Národní noviny. Jeho novinářská činnost vyvrcholila vydáváním časopisu Slovan. V roce 1851 byl zatčen a odvezen do Brixenu. Námětem díla Tyrolské elegie je jeho zatčení a cesta do vyhnanství. Předmětem jeho satiry byly samy základní principy absolutní moci, založené na zvůli, hlouposti a násilí. Další díla: Král Lávra, Křest svatého Vladimíra.